Kdo je kdo?

23. 2. 2024

Mgr. Beáta Havlice Špiláková

 

Kam se obrátit?

Čtete-li tento text, pravděpodobně máte obavy, že se vaše dítě potýká se závažnějšími problémy, se kterými si sami nevíte rady. Dobrá zpráva je, že existuje řada odborníků a organizací, které vám mohou pomoci. Někdy však může být tento systém osob a organizací matoucí či komplikovaný a vybrat správného odborníka tak nemusí být snadné. Tento článek se pokusí nastínit, jaké máte možnosti při hledání nejvhodnější pomoci pro vaše dítě. Věříme, že se díky němu v těchto možnostech lépe zorientujete.

 

Pro přehlednost se budeme bavit zvlášť o odbornících a organizacích. U odborníků pro nás budou důležití zejména psychiatři, neurologové a psychologové, v závislosti na konkrétní situaci pak může pomoci i sociální pracovník. S psychiatry a psychology se můžete setkat v nemocnicích a zdravotnických zařízeních, soukromých ambulancích nebo mohou spolupracovat s některými z níže zmíněných organizací. Sociální pracovníci pak působí v organizacích, nejčastěji krizových centrech nebo střediscích výchovné péče, ale můžete se s nimi setkat i jinde.

 

Odborníci, jednotlivci

  • Psychiatr - je lékař, vystudoval medicínu s titulem MUDr. a kromě toho má atestaci z psychiatrie (celkově 11 let vzdělávání). Zaměřuje se na léčení duševních poruch a onemocnění mozku, na které nahlíží zejména optikou medicíny a biologie. Může předepisovat léky a vyšetření a stanovovat diagnózy. I když to není pravidlem, většina psychiatrů neposkytuje psychoterapii a zaměřuje se hlavně na farmakologickou léčbu, nebo jiné formy fyziologických intervencí (intervence - jakýkoli zásah nebo akce- například léčba léky, terapie nebo režimová opatření- v tomto kontextu zpravidla s cílem zlepšit stav dítěte). Často je vhodné kombinovat léčbu u psychiatra pomocí léků i s psychologickou terapií.
  • Neurolog - stejně jako psychiatr vystudoval medicínu a má atestaci z neurologie. Podobně jako psychiatr se zaměřuje na léčení onemocnění mozku a nervové soustavy. Narozdíl od psychiatra, neurologa zajímají onemocnění s organickým podkladem. Mezi neurologií a psychiatrií existuje jistý překryv, ale zjednodušeně můžeme říci, že neurolog bude řešit nemoci projevující se jako fyziologické potíže (například epilepsie), zatímco psychiatr léčí nemoci projevující se spíše v kognitivní, sociální a emocionální oblasti (např. deprese). Není výjimkou, že tyto dva obory spolupracují (často např. u demencí).
  • Psycholog - vystudoval psychologii s titulem Mgr. Pomáhá psychologickými prostředky jako je terapie, poradenství, krizová intervence atp. Může se věnovat i lidem bez diagnózy, kteří potřebují řešit nějaký životní problém. S psychologem se můžeme setkat i v jiných kontextech, například školní psycholog nebo HR odborník v soukromé společnosti. Kromě vzdělání a některých kompetencí je hlavní rozdíl mezi psychiatrem a psychologem v tom, že zatímco psychiatr obecně užívá biologické prostředky pomoci, psycholog pomáhá hlavně prostřednictvím terapie. Ta může mít různé podoby od zpracování zážitků z minulosti, přes nácvik kompetencí jako zvládání emocí nebo efektivní komunikace až po relaxační techniky. V rámci obecnější kategorie “psycholog” můžeme dále rozlišovat tyto profese:
  • Klinický psycholog - vystudoval psychologii s titulem Mgr. a navíc absolvoval pět let postgraduální přípravy a atestaci z klinické psychologie (celkem 10 let vzdělávání), případně navazující atestaci z dětské klinické psychologie. Má zkušenosti s pomocí lidem s klinickými diagnózami (například schizofrenie, deprese nebo i poruchy autistického spektra). Může diagnostikovat stejně jako psychiatr, ale nemůže předepisovat léky.
  • Psychoterapeut - je zpravidla absolvent minimálně bakalářského studia jakéhokoliv humanitního oboru (nejčastěji to však bývá psycholog). V ideálním případě by měl mít absolvovaný (případně alespoň započatý) tzv. psychoterapeutický výcvik v konkrétním směru psychoterapie. Tento výcvik mnohdy trvá i několik let a samotný terapeut v rámci něj často sám prochází terapií (tzv. sebezkušeností). Kromě toho se účastní supervize, kde konzultuje svoji terapeutickou práci se zkušenějším kolegou. Psychoterapeutický výcvik absolvuje často i klinický psycholog (viz výše). V takovém případě je klinický psycholog zároveň psychoterapeutem.
  • Školní psycholog - vystudoval psychologii s titulem Mgr. a působí na konkrétní škole (nebo školách). Je jakýmsi prvním styčným bodem pro žáky a jejich rodiče v situacích, kdy nastanou potíže spojené se školou. Může však poskytovat služby i učitelům nebo třídám jako celku. Školní psycholog řeší témata související výukou (specifické poruchy učení, identifikace nadaných dětí) ale i sociální a vztahové problémy (šikana nebo například i kariérní poradenství).
  • Speciální pedagog - vystudoval magisterský stupeň v oboru speciální pedagogika, pedagogika nebo psychologie. Jeho hlavní náplní je pomoc žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami. Pracuje na vytváření vztahů mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a ostatními žáky. Vytváří podmínky pro úspěšnou inkluzi všech žáků do vzdělávacího procesu.
  • Sociální pracovník - absolvoval vyšší odborné vzdělání, nebo vysokou školu. Pomáhá zvládat náročné životní situace, například chudobu, domácí násilí, závislost, bezdomovectví atp., většinou se s ním setkáte v rámci konkrétní organizace.
  • Kouč - název je odvozený od anglického slova “coach”, což znamená trenér. V České republice tato profese není nijak regulována a tudíž se koučem může označit kdokoliv. Zpravidla se nicméně pod koučováním rozumí osobní rozvoj, řešení konkrétních problémů nebo dosahování stanovených cílů. Kouč by měl být partnerem klienta a pomáhat mu najít si vlastní cestu. Vzhledem k tomu, že tato profese není nijak regulována, doporučujeme při výběru kouče jistou opatrnost.

 

Organizace

  • Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) - je poradenské zařízení, které se zaměřuje na pomoc dětem, jejich rodičům a školám ve vzdělávacím procesu. Poskytuje komplexní vyšetření školní zralosti dítěte, psychologická a speciálně pedagogická vyšetření. Může doporučit odklad školní docházky a vypracovat doporučení pro vzdělávání např. žáků se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie…), mimořádným nadáním nebo ADHD.
  • Speciálně-pedagogické centrum (SPC) - toto zařízení má podobnou náplň jako PPP, nicméně poskytuje pomoc dětem se specifickým zdravotním postižením (například zrakové nebo mentální postižení, včetně poruch autistického spektra).
  • Krizová centra (KC) - poskytují pomoc lidem v životní krizi, nebo lidem, u kterých došlo k závažnému zhoršení psychického stavu v důsledku krizové situace (často jde o domácí násilí, ale například i přírodní katastrofy).
  • Středisko výchovné péče (SVP) - zařízení pro výkon ústavní a ochranné péče. Cílem je zachycení výchovných problémů a preventivně výchovná péče o děti a mládež ohrožené sociálně patologickými jevy. Poskytují služby v internátní, stacionární a ambulantní formě. Zaměřují se zejména na poruchy chování.
  • Raná péče - terénní služba, může být doplněna i ambulantní formou. Je určena pro rodiny s dětmi do sedmi let s postižením (včetně poruch autistického spektra). Cílem je podpora rodiny a vývoje dítěte s ohledem na jejich specifické potřeby.
  • Jiné - v závislosti od problému, se kterým se vaše dítě potýká, můžete zkusit hledat pomoc i v heterogenní skupině zahrnující neziskové organizace, oblastní sdružení, obecně prospěšné společnosti apod. Užitečné mohou být například podpůrné skupiny rodičů v podobné situaci.

 

Vyzkoušejte screeningovou službu ePsycholog

Jestli si stále nejste jistí na koho se obrátit a ještě jste tak neučinili, doporučujeme využít také screeningovou1 službu ePsycholog. Tato služba se pomocí jednoduchých otázek doptává na nejčastější dětské potíže (autismus, ADHD, poruchy čtení a psaní, potíže v matematice, úzkosti a deprese) a pomůže vám s rozhodnutím, zda je nutné navštívit odborníka. Výsledkem tohoto dotazníkového šetření je zpráva, ve které najdete doporučení, jak dále postupovat, odkazy na články k tématu a seznam profesionálů ve vašem okolí, na které se můžete obrátit.

 

Dobrý startovací bod může být i pediatr vašeho dítěte, který vás může nejen nasměrovat za dalšími odborníky, ale i doporučit vyšetření, která pomohou diferenciální diagnostice2 (např. vyšetření zraku nebo sluchu). V případě, že už vaše dítě chodí do školy, může pomoci i školní psycholog nebo třídní učitel. Užitečnou informací pro vás může být i to, že dnes už neexistují tzv. spádové oblasti a poradenské zařízení si můžete svobodně zvolit bez ohledu na vzdálenost od bydliště.

 

1Screening - v medicíně označuje test, který se dá předem definované skupině lidí, aby zachytil jedince v počátečních stádiích nemoci, ještě před objevením příznaků. V psychologii se pod pojmem screening rozumí zpravidla dotazník nebo jiný test, který dokáže identifikovat jedince, který mají větší pravděpodobnost, že se u nich v budoucnu objeví jisté potíže, nebo že jim bude diagnostikováno nějaké onemocnění. V psychologii po screeningu obvykle následuje u vytipovaných jedinců komplexní vyšeření.

2Diferenciální diagnostika - někdy mají různé nemoci podobné jednotlivé příznaky nebo se dokonce může u více nemocí podobat celkový průběh potíží. Diferenciální diagnostika je proces postupného zamítání diagnóz na základě pravděpodobnosti a vyšetření, dokud nedospějeme ke správné (nebo nejpravděpodobnější) diagnóze. Může se jednat například o rozlišení mezi chřipkou a nachlazením, vyloučení poruchy sluchu u poruch autistického spektra apod.

 



Kontaktujte nás

ePsycholog online s.r.o.
IČO: 05305357
Vřesinská 2371/33, 708 00 Ostrava - Poruba
Společnost je vedena u Krajského soudu v Ostravě, spisová značka: C 67017
email:  info@epsycholog.cz