Mgr. Beáta Havlice Špiláková
Co čekat?
Když děláme něco poprvé, často to v nás vzbuzuje velké obavy, protože nevíme, co máme čekat. Možná máte obavy o svoje dítě a zvažujete návštěvu psychiatra nebo psychologa. Možná jste vyplnili screeningový1 dotazník služby ePsycholog a dostali jste doporučení navštívit odborníka. V každém případě je úplně pochopitelné, že jste znepokojení. Pokud jste podobné setkání s dětským odborníkem ještě nikdy neabsolvovali, máte určitě celou řadu otázek, které se týkají toho, jak to bude probíhat, zda se na setkání nějak připravit a co od návštěvy čekat. Na některé z těchto otázek se pokusíme odpovědět na následujících řádcích a poskytneme vám rovněž několik tipů.
Jedním ze zdrojů hodnotných informací o odborníkovi, jeho specializaci a způsobu práce jsou jeho webové stránky. Zde často naleznete nejen kontakty a ceník, ale také informace o tom, jak dlouho obvykle trvá první návštěva, co si přinést s sebou a podobně. Pokud jste využili naší databáze pomoci, v medailonku každého odborníka najdete i jeho webové stránky, které rozhodně doporučujeme prozkoumat.
Anamnéza
Bez ohledu na rozdíly ve způsobu práce jednotlivých odborníků a organizací je v převážné většině cílem prvního setkání poznat vaše dítě a rodinu, ze které pochází, tak, aby bylo možné odhalit kontext obtíží vašeho syna či vaší dcery. Za tímto účelem s vámi bude vybraný odborník procházet takzvanou anamnézu2. Bude se snažit získat co nejvíce informaci o vašem dítěti a to včetně (ale ne nutně, to závisí na konkrétních potížích a věku dítěte) průběhu těhotenství, porodu, raného vývoje a dosahování tzv. vývojových milníků (například kdy začalo dítě chodit, mluvit a podobně). Nemusíte se ale bát, pokud máte pocit, že si tyto informace nepamatujete přesně. Odborníkovi bude stačit přibližný údaj. Specialista se vás může dále ptát, zda dítě prodělalo nějaké závažné onemocnění, úrazy, hospitalizace nebo traumata (například úmrtí v rodině).
Co vás trápí
Centrem zájmu odborníka bude samozřejmě samotný problém dítěte, se kterým přicházíte. Bude se ptát, co vás přimělo k tomu, že jste si dohodli termín, případně vyplnili screeningový dotazník služby ePsycholog. Bude chtít vědět něco o celkovém ladění a fungování dítěte a také, co konkrétně ve vás vzbuzuje obavy, jak a kdy se potíže vašeho dítěte projevují a kdy jste si jich poprvé všimli. Co podle vás dítěti pomáhá a co mu naopak potíže zhoršuje. Možná se vám stává, že když se vás někdo na něco podobného zeptá a poprosí vás o konkrétní příklady potíží, najednou si nemůžete na nic vzpomenout. Může být proto užitečné dělat si pár dní před setkáním poznámky a zapisovat si konkrétní situace, ve kterých se obtíže objevily, či projevy chování, které vás znepokojují.
Dítě v rodině i mimo ni
Další důležitá oblast, která bude odborníka zajímat, je vaše rodina, jelikož ta formuje děti nejsilněji. Bude se doptávat, zda má dítě sourozence, zda případně také nemají nějaké potíže a jaký mají děti mezi sebou vztah. Další otázky se mohou týkat toho, zda rodiče žijí spolu, jaká je všeobecná atmosféra a vztahy v rodině a podobně. Dále může odborníka zajímat, jaká je situace rodiny v souvislosti s bydlením, zda s vámi například bydlí prarodiče nebo jiní rodinní příslušníci. I když tyto otázky mohou být někdy nepříjemné a příliš osobní, pro odborníka je důležité vnímat dítě v kontextu jeho okolí. Pokud se na ně odborník zeptá, pokuste na ně odpovědět co možná nejupřímněji.
Nakonec se pravděpodobně budete bavit také o tom, jak dítě funguje mimo rodinu. Jaké jsou jeho ostatní vztahy, jestli má kamarády a jak reaguje na nové situace. Co ho baví a co má rádo. Pokud chodí do školky nebo do školy, jak funguje v těchto institucích, co mu jde dobře a s čím má zase potíže. Co o něm říkají pedagogové.
Služba ePsycholog
Všechny tyto informace tvoří jakýsi základ, kontext, který je při diagnostice nesmírně důležitý. Pokud jste vyplnili screeningový dotazník služby ePsycholog, některé z uvedených informací nalezne odborník ve zprávě, kterou jsme pro něj připravili, a nemusí se tedy na ně doptávat znovu. Kromě toho mohou být ve zprávě pro odborníka uvedeny další závažné skutečnosti, pokud jste některé takové při vyplňování dotazníku uvedli.
Co dál?
Další postup odborníka se odvíjí od konkrétních potíží dítěte a jeho věku. Jednou z možností je, že odborník dítěti předloží již na prvním sezení diagnostické testy, někdy může dítě jen pozorovat, nebo s ním mluvit a na testování dohodnete další termín. Je však docela pravděpodobné, že konkrétní diagnózu se hned napoprvé nedozvíte. Stanovení či vyvrácení diagnózy nemusí být vždy snadné a v některých případech je třeba získat informace z více zdrojů. Je tedy možné, že dostanete doporučení navštívit i další odborníky, například psychiatra, neurologa nebo oftalmologa. To může pomoci vyloučit jiné diagnózy nebo lépe zmapovat stav dítěte.
Nebojte se zeptat
Jestli vám cokoliv nebude jasné, nebo vás něco zajímá, určitě se nebojte odborníka zeptat. Jestli máte obavy, že všechny otázky, co vás už teď napadají, zapomenete, napište si seznam. Počítejte s tím, že diagnostika může být zdlouhavá. Pokud však máte pocit, že některé z obtíži dítěte potřebujete řešit co nejdříve, zeptejte se na ně. Odborník vám možná nebude moci ihned poskytnout diagnózu, neznamená to však, že vám nemůže poradit strategie, jak situaci lépe zvládat nebo kam se obrátit pro další pomoc. Ta přitom nemusí být nutně zaměřena jen na vaše dítě, ale i na vás a vaše potřeby.
1Screening - v medicíně označuje test, který se dá předem definované skupině lidí, aby zachytil jedince v počátečních stádiích nemoci, ještě před objevením příznaků. V psychologii se pod pojmem screening rozumí zpravidla dotazník nebo jiný test, který dokáže identifikovat jedince, který mají větší pravděpodobnost, že se u nich v budoucnu objeví jisté potíže, nebo že jim bude diagnostikováno nějaké onemocnění. V psychologii po screeningu obvykle následuje u vytipovaných jedinců komplexní vyšeření.
2Anamnéza - souhrn informací o klientovi (nebo pacientovi; výraz anamnéza se původně začal užívat v medicíně, ale pronikl i do psychologie), zejména z jeho minulosti, před vznikem potíží. Zasazuje současné potíže do kontextu, pomáhá při diagnostice a hledání příčin současných problémů, ale i při výběru vhodné pomoci a léčby.